Včelařská konference

Včely nikdy fakticky nespí, pouze omezují svoji aktivitu. Proto je zbytečné se obávat jejich ,,probuzení,,. Případné rozhučení zimujícího včelstva při vkládání podložek brzy pomine, takže, pokud přitom nesvalíte úl či do něj ,,omylem desetkrát,, nepraštíte pěstí, není třeba mít z rozrušení včel strach. Poškození včelstva hrozí při opakovaném rušení zimního klidu ( např. činností myší, ptáků, nárazy větru ), při bezmatečnosti nebo nedostatku zásob a také při nedostatku vzduchu. Klidné spaní bez výčitek si může dopřát ten, kdo byl při krmení štědrý, včelstva má v kontaktu se zásobami, vzdušně zimovaná a tvořená alespoň 1 kg včel.

V neděli byl zimní slunovrat. Tedy kromě toho, že začala kalendářní zima, započal postupný příchod jara. Přeji všem, aby zima nebyla opět ,,italská,,.

Veselé Vánoce a šťastný nový rok, ať se všem daří nejenom ve včelařině, ale i v běžném životě!
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Poškození včelstva hrozí při .......... nebo nedostatku zásob a také při nedostatku vzduchu.

Ani by Ste neverili čo zimujúce včely vydržia, niekoľko prípadov:

Prvý: pred niekoľkými rokmi som 15.10 fumigoval včelstvo, letače boli utesnené hustým molitanom, po zadymení som molitan odobral. 3.12 som kontroloval včelstvá či niekde nevnikli do úľa, keď som zbadal, že jeden letáč je stále zaistený molitanom. Bolo to presne 45 dní, srdce mi prestalo na chvíľu "biť". odbehol som pre odpočúvaciu hadičku a zasunul do letáča. Počul som ten najkrajší a tichý šelest včiel, včelstvo žilo. Pravdepodobne cez molitan prenikal vzduch do úľa, ktorý im bohate stačil na život. Veríte tomu?

Druhý: získal som porézny materiál tzv africkú trávu AFRIK, používaný ako výplň do gaučov. Afrik som odskúšal ako prevenciu proti vnikaniu piskorov a myší do zimujúcich včelstiev. Včelstvo som pozoroval 1,až 5 dní a včelstvo ticho zimovalo, uzatvoril som aj ostatné letáče (asi 50 včel.), Afrik som odstránil až tesne pred jarnými preletmi. Všetky prežili zimu v pohode, spotreba zásob o niečo nižšia. Včely kamikadze (vyletujú aj za mrazu, akoby necítili, že idú pre istú smrť) nemohli z úľa vyletovať ostali v úli.
Nechcem tým nabádať čitateľov na opakovanie mojich pokusov, len chcem poukázať na rady v smere ponechania veľkosti letáčov na zimu, ktoré sa nesú v radách od doby ako som začal včeláriť (1954). Včely toho vzduchu až tak veľa nepotrebujú. V praxi tom znamená, že včelstvo v zime nemusí uhynúť od nedostatku vzduchu, ale pre nejakú inú príčinu!

Teraz už niekoľko rokov letáčové otvory ponechávam na zimu o ploche 1,5 až 2,0 cm2, včely bez problémov zimu prežijú, spotreba zásob je o niečo málo menšia, čo však nie je podstatné. Ešte raz zdôrazňujem, nemá to byť návod.

Ani by Ste neverili čo zimujúce včely vydržia, niekoľko prípadov: (...)
______________________________________________________________

Naprosto tomu věřím. Není to nic divného. Vysvětlení jste podal sám: ,,Pravdepodobne cez molitan prenikal vzduch do úľa, ktorý im bohate stačil na život. Včely toho vzduchu až tak veľa nepotrebujú.,,

Situace by byla jiná v případě opravdového utěsnění ( neprodyšné! ). Slyšel jsem o jednom včelaři, který ve snaze ,,uchránit,, včely před chladem ucpal česna v Moravských univerzálech... a tak dovčelařil.

Obzvláště, pokud se používají očka nebo prodyšné stropy, požadavky na velikost česen nejsou veliké. Ale to neznamená, že poskytnutí nadbytku vzduchu v průběhu zimy včelám uškodí. Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje.

S pozdravem M. Václavek

Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje

Pán Václavek, to sú všetko len ľudské konštrukcie, ktoré včely nevnímajú. Ja som som prešiel obdobím, dať včelám nadbytok vzduchu a teraz z ľudského hľadiska menej vzduchu, ale jarný rozvoj je vždy dobrý a ten závisí vždy od denných plusových teplôt a prínosu nektáru a peľu z prírody.

Včely chovám teprve jeden rok a chtěl bych se v této souvislosti zeptat
na jarní podněcování teplem. Mám čtyři nástavkové úly Optimát a v době jarní
snůžky teprve nabíraly na síle.
Za předpokladu dostatku zásob v úle a zahřívání jižní strany sluncem
můžu podnítit matku k hojnějšímu a časnějšímu plodování i když noční teplota
klesne opět na úroveň okolí úlu?
Děkuji Zde. Som.


----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 23. prosince 2008 17:02
Předmět: Re: Podloky na m?l


> Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím
> rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje
>
> Pán Václavek, to sú všetko len ľudské konštrukcie, ktoré včely nevnímajú.
> Ja som som prešiel obdobím, dať včelám nadbytok vzduchu a teraz z ľudského
> hľadiska menej vzduchu, ale jarný rozvoj je vždy dobrý a ten závisí vždy
od
> denných plusových teplôt a prínosu nektáru a peľu z prírody.

Za předpokladu dostatku zásob v úle a zahřívání jižní strany sluncem
můžu podnítit matku k hojnějšímu a časnějšímu plodování i když noční teplota
klesne opět na úroveň okolí úlu?
_____________________________________________________________

Ano.
Optimal je tenkostěnný úl, takže umožňuje proniknutí slunečního tepla skrz stěnu do vnitřku, což opravdu podpoří rozvoj. Pro si myslím, že není výhodné umisťovat neuteplené úly do včelínu, jelikož se tím připravujeme o výhodu přímého prohřívání úlu sluncem v období jarního rozvoje. Na druhou stranu v létě včelín chrání před přehříváním. ...suma sumárum, nejvýhodnější poloha neuteplených úlů je pod listnatými stromy.

Přeji příjemné svátky a hodně zdaru!
S pozdravem M. Václavek

Ano.
> Optimal je tenkostěnný úl, takže umožňuje proniknutí slunečního tepla skrz
> stěnu do vnitřku, což opravdu podpoří rozvoj. Pro si myslím, že není
> výhodné umisťovat neuteplené úly do včelínu, jelikož se tím připravujeme o
> výhodu přímého prohřívání úlu sluncem v období jarního rozvoje. Na druhou
> stranu v létě včelín chrání před přehříváním. ...suma sumárum,
> nejvýhodnější poloha neuteplených úlů je pod listnatými stromy.
>
> Přeji příjemné svátky a hodně zdaru!
> S pozdravem M. Václavek

To jsou schématické poučky. U včelína záleží zase na stěně a izolaci. Pokud
je včelín spíše tenkostěnný a je vystavený v předjaří slunečnímu záření, je
taky uvnitř včelína přes den znatelně teplo a to teplo se přes tentostěnné
úly dostává i ke včelám. Není to sice tak výrazné, jako když je úl venku,
ale je to. Oteplení ve včelíně je méně intenzívnější ale trvá o hodinu, dvě
hodiny déle, dokud po ukončení slunečního svitu nevychladne hmota včelína.
Včely ho neregistrují první den jako u tenkostěnného úlu umístěného venku,
ale až po více dnech pěkného počasí, což bývá někdy kvůli výletům včel na
sníh dobře, někdy na jaře méně dobře. Proto se nedá jednoznačně říct, že ve
včelíně jsou tenkostěnné úly nevýhodné. Ve včelíně s neizolovanými jižními
stěnami osvěcovanými v předjaří sluncem a se suchou podlahou izolovanou od
zemního chladu a vlhkosti jsou tenkostěnné úly taky výhodnější. V nějakém
studeném včelíně jsou výhodnější asi izolované úly, včely si potom dobu, kdy
mají začít na jaře plodovat určují podle vnitřních hodin a délky dne a noci
a ne podle tepla ze slunce. Zase pokud má včelín podlahu třeba přímo na
zemi a tudíž má tím přímo se zemí kontakt a stěny včelína jsou ještě navíc k
tomu izolované, je to zase výhoda ve velkých zimních mrazech, kdy přes
podlahu jde do včelína teplo ze země a mrazy jsou potom uvnitř včelína
mírnější. Záleží tedy, jak počasí konkrétní zimy sedne na konkrétní
uspořádání stanoviště, včely se ale dokáží vyrovnat téměř se vším.
Ve včelíně, kde je hodně včelstev na malý objem včelína je potom ještě další
výhoda, včely si svým teplem zvyšují teplotu ve včelíně, zvláště když se v
předjaří rozplodují a produkují více tepla. Tím jsou omezeny vlivy prudkého
kolísání počasí, například prudkého ochlazení v předjaří.

R. Polášek

Pripusťme,že je to tak, ale ako potom vysvetlíme fakt, že na včelnici, kde sa nachádzajú obidva typy úľov (dobre uteplené a s jednoduchými stenami), pritom nezáleží ako sú pomenované, je rozvoj v úľoch s dobre uteplenými stanami taký istý ak nie lepší ako v úľoch tenkostenných vystavených slnku?

Zhodneme sa v jednom, včely po prezimovaní sú zdravé, s dostatočnou hmotnosťou, s dobrými zásobami a dostatkom slnka, prínosom nektáru, peľu a vody, rýchlo rastú do sily. A je jedno v akom úli sú. Zábudame však na jen fakt, že včelstvo v úli reaguje ne zvýšenie teploty v priestore, z ktorého teplo vniká vždy do otvoreného letáča, teda rovnako v uteplenom ako v neuteplenom úli.

Včely na vnikajúcu teplotu do úľa reagujú svojimi receptormi a okamžite rozpúšťajú chumáč aj v zime, na jar tiež reagujú na tento podnet, a začnú, najskôr sporadicky vyletovať z úľa a po vrátení lietaviek do úľa po oznámení zdroja vody, peľu prípadne nektáru, hromadne vyletovať do voľného priestoru.

Záver: preto je jedno ako je konštruovaný úľ a je jedno kde je umiestnený, ale pravda je, že tenkostenné úle (a k tomu zafarbené tmavými farbami) sú silne slnečnými úľmi prehrievané a preto si včely zaslúžia aby boli pod stromami.
Čo však vtedy, keď včelár také miesto nemá? Odporúčam úľové zostavy netierať svetlými farbami, ktoré nepohlcujú slnečné lúče, npr. aj biela je dobrá. Včelár ale takéto úle musí dobre chrániť včely a plod v úli proti prehrievaniu dobrou izoláciou, npr. v tomto čase aj zaťaženým polystyrénom, s prebytočnou teplotou sa včely vysporiadajú vetraním.

Děkuji všem za odpověď a přeji příjemné a spokojené prožití vánočních
svátků.
Zde.Som.

----- Původní zpráva -----
Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 24. prosince 2008 11:59
Předmět: Re: Podloky na melivol


> Pripusťme,že je to tak, ale ako potom vysvetlíme fakt, že na včelnici, kde
> sa nachádzajú obidva typy úľov (dobre uteplené a s jednoduchými stenami),
> pritom nezáleží ako sú pomenované, je rozvoj v úľoch s dobre uteplenými
> stanami taký istý ak nie lepší ako v úľoch tenkostenných vystavených
slnku?
>
> Zhodneme sa v jednom, včely po prezimovaní sú zdravé, s dostatočnou
> hmotnosťou, s dobrými zásobami a dostatkom slnka, prínosom nektáru, peľu a
> vody, rýchlo rastú do sily. A je jedno v akom úli sú. Zábudame však na jen
> fakt, že včelstvo v úli reaguje ne zvýšenie teploty v priestore, z ktorého
> teplo vniká vždy do otvoreného letáča, teda rovnako v uteplenom ako v
> neuteplenom úli.
>
> Včely na vnikajúcu teplotu do úľa reagujú svojimi receptormi a okamžite
> rozpúšťajú chumáč aj v zime, na jar tiež reagujú na tento podnet, a začnú,
> najskôr sporadicky vyletovať z úľa a po vrátení lietaviek do úľa po
> oznámení zdroja vody, peľu prípadne nektáru, hromadne vyletovať do voľného
> priestoru.
>
> Záver: preto je jedno ako je konštruovaný úľ a je jedno kde je umiestnený,
> ale pravda je, že tenkostenné úle (a k tomu zafarbené tmavými farbami) sú
> silne slnečnými úľmi prehrievané a preto si včely zaslúžia aby boli pod
> stromami.
> Čo však vtedy, keď včelár také miesto nemá? Odporúčam úľové zostavy
> netierať svetlými farbami, ktoré nepohlcujú slnečné lúče, npr. aj biela je
> dobrá. Včelár ale takéto úle musí dobre chrániť včely a plod v úli proti
> prehrievaniu dobrou izoláciou, npr. v tomto čase aj zaťaženým
polystyrénom,
> s prebytočnou teplotou sa včely vysporiadajú vetraním.

Já osobně si myslím, že význam sluníčka se v předjaří silně nadhodnocuje a v této rétorice si až přehnaně libují majitelé nezateplených úlů. Škoda, že přítel Václavek si nezměří na hodinkách, jak dlouho slunéčko tu jednu stěnu ohřívá a jak dlouho tomu tak není. Ale dobře zazimovat včelstvo v podstatě není žádný problém a tak si myslím, že včelám je mírně nahřátá stěna pouze na 2-3 hodiny uplně jedno,zvl. když převážnou část dne je kolem nuly, nebo pod. Problém nastává v létě a to i bílá nezastíněná stěna se běžně na sluníčku rozpálí přes 50 stupňů. Proto je nutné alespoň polostín a tím se zase snižuje to zahřívání v předjaří: Prostě každý úlový systém tvoří nějaký kompromis a záleží na každém jak si vybere. Ale chceme li vynášet pouze výhody a o nevýhodách taktně pomlčíme tak to u včelaře z jehož příspěvků je jasné, jak je jeho metoda "syrová a nedotažená", to působí dost komicky . Zdraví R. Stonjek

Já si dovedu představit i stanoviště, kde tenkostěnný úl v kombinaci se
sluníčkem vysloveně škodí. Například na nějakém prudším nezastíněném svahu
obráceném k jihu, případně ještě chráněném proti větru. Zatímco jinde, v
zimě, když je pod mrakem, padá sníh a když je sluníčko, tak týden. 14 dní
pod jedovatým sluncem sníh taje a bláto pozvolna schne, na takovém místě,
protože se tam zimní slunce opírá do země při vhodném ostrém svahu prakticky
kolmo, sníh staje za 2 - 3 dny, bláto vyschne do sucha za další 2 - 3 dny a
potom je na takovém místě i v zimě klidně třeba v poledne na slunci 25 st C
a dá se tam pomalu opalovat. Když jsou na takovém místě umístěné tenkostěnné
úly, stačí poměrně běžná dvoutýdenní obleva na konci ledna, aby včely začaly
intenzívně plodovat. Potom stačí delší ochlazení v únoru nebo jenom i
všelijaké střídání sněhového počasí pod nulou a oblev s inverzemi kolem nuly
a rozplodované včely dostanou pořádně zabrat Na jaře jsou potom vyčerpané a
ve špatném stavu. Na takovém místě vychází potom v průměru lépe izolovaný úl
anebo úly schované ve včelíně.

R. Polášek

Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím. Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy i uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola.
Zdraví R. Stonjek

To silné ovlivňování nebude skoro nikde. Takové místo vyžaduje souběh
několika místních podmínek. Ale na druhé straně já jsem třeba místo, co
jsem popisoval stran té vysoké teploty při oblevě v zimě tady v okolí našel.
Místo, kde bylo při oblevě úplně sucho a teplo, zatímco o 50 - 100 metrů
dál - níže leželo ještě 20 centimetrů sněhu. A přitom bylo to místo
víceméně v závětří. A když bude cca 4 hodiny denně kolem poledne venkovní
teplota v okolí úlu 15 - 20 st C a čelní stěna tenkostěnného úlu rozehřáta
sluncem na 30 - 40 st C. to je i v lednu u tmavší kolmé dřevěné stěny
reálná teplota, tak prostě po pár takových dnech se včely v plodování
rozjedou. Taky to není každý rok, řekněme tak jednou za 2 - 5 let, po
ostatní roky ten vliv obvykle není vidět, protože není v zimě výrazná
obleva.
Co se týká silně teplé minulé zimy a reakce včel na ni, myslím si, že
nejspíš včely ale i kytky budou k těm změnám překvapivě pružné. Když bude
více teplých zim po sobě, přizpůsobí tomu plodování, prostě nebudou brát
teplo tolik v úvahu. Například já si pamatuji kdysi, že nebylo prakticky
předjaří, kdy včely nevyletovaly na sníh, jak byly divoké na začátek jara a
rozběh plodování. To ale byla prakticky každý rok skutečná zima, od
listopadu po únor, březen 20 - 40 cm sněhu a obleva jen občas. Dneska se už
to stává velice zřídka. včely až na výjimky "počkají", až sníh před úly
sleze a teprve potom vylétají ven. I když možná to je i změnou rasy a úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 25, 2008 9:00 AM
Subject: Re: Podloky na melivol


> Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím.
> Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů
> let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy
i
> uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a
> podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to
> nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola.
> Zdraví R. Stonjek